BLOG OPĚT V PROVOZU
CHCETE OVLIVNIT, CO SE TU OBJEVÍ? VYJÁDŘETE SE ZDE

Srpen 2009

Všechno bude jinak

29. srpna 2009 v 17:02 | Já
Tak jsem se rozhodla, že to tu celé překopu. Zbavím se všeho, co není kompletně z mé praštěné palice. Takže sbohem optické iluze, animace, vtípky, zajímavosti... Chci tu mít jen čistě svoje věci. A to hlavně věci, které jsem vytvořila. A s tím, co tu zbude, si také trošku pohraju. Zkrátka to tu kompletně přeorganizuju. Možná to tu v příštích dnech bude vypadat poněkud podivně. V takovém případě vězte, že to je jen mezifáze. Možná jsem praštěná (určitě), ale chci to udělat. Takže sbohem, starý blogu...už nebudeš vypadat tak, jako dřív.

Už zase jsem si hrála...

21. srpna 2009 v 14:36 | Já |  "grafika" z rukou šílence
Pokud sem chodíte delší dobu, mohli jste si všimnout, že mě občas popadne hravá nálada a touha experimentovat. Někdy literárně, jindy graficky. Tentokrát to bylo graficky. Původně jsem si řekla "zkusím udělat komix", jenže pak jsem zjistila, že to zdaleka není tak snadné, jak to zní. Už jen vytvořit jednu jedinou postavičku trvá pěkně dlouho. Takže se mi nakonec, alespoň prozatím, podařilo vytvořit jen několik postav. No když se s tím taky tak patlám, tak není čemu se divit, že. Ale k jednotlivým postavám už pod perexem.

Tsunami

20. srpna 2009 v 15:17 | Já |  trable s drabble
Dnes vložím jedno starší drabble. Vlastně je takové staro-novější, ale stejně už je to nějaká doba, co jsem ho dopsala. Asi tak před měsícem, možná měsícem a půl jsem našla, kupodivu, obě části tohoto z(a)traceného "díla". A tak jsem je spojila a trochu to poupravila. Ovšem jak tak na to teď koukám, přijde mi to takové neotesané a ne příliš zvládnuté. Ale když už jsem to napsala, tak to tak nechám. Aspoň uvidíte, jak to vypadá, když mám "slabší chvilku" a píše mi to hůř než obvykle. Už bych zase málem zapomněla uvést zadaná slova - bouře, historie, hluk, portrét, radost. Sto slov to také rozhodně nemá.

P.S. rozhodla jsem se, že zavedu perexy. Možná by to tu pak mohlo být přehlednější a nemuseli byste se ztrácet v hromadě textu...

Zastávka lásky

9. srpna 2009 v 14:38 | Já |  trable s drabble
Tak, opět jsem se rozhodla něco vložit. I když nad vložením tohoto "díla" jsem hodně váhala. Původně jsem chtěla vložit něco jiného, ale pak jsem si řekla, že by to ještě chtělo něco k tomu připsat. Tak vkládám tohle drabble, za které se tak trochu stydím. Ne proto, že je špatné, na to už jsem si zvykla, ale proto, že je tak hrozně sladké. Nikdy jsem nic sladkého napsala, tak nevím, jak se mi to mohlo takhle vymknout...Navíc to ani není drabble. Je to spíš doubledrabble, ale ani to není úplně přesné. Zkrátka je to něco mezi tím. Zadaná slova byla: láska, myšky, autobus, šílenství, deset minut


Zastávka lásky

Láska kroužila nad městem a přemýšlela, ve kterém osamělém srdci se má usadit. Byla zoufalá, protože většina těch, kteří o lásku stáli, už ji měli. A Ti ostatní by ji nedokázali docenit... Pak jí ale do oka padl mladý černovlasý chlapec, který se opíral o zábradlí na autobusové zastávce. Vybrala si ho. Zamířila si to přímo do jeho hrudi. Nedlouho potom přijel autobus a z něj vystoupila krásná mladá dívka. Dlouhé husté vlasy jí vlály ve větru a on pochopil - to je ona. Chvíli se rozmýšlel, ale pak zamířil k ní. Možná to bylo šílenství, ale on to musel udělat. Zastavil se, podíval se na ní a řekl: "Promiň, já...víš...nechtěla bys..." Pohlédla mu do očí a odpověděla: "Ráda. Víš, doufala jsem, že to řekneš.." Usmáli se na sebe a pak se jí zeptal: "Nechtěla by ses chvilku projít?" "Moc ráda." Namířili si to do parku. Chodili, povídali si, smáli se...a do deseti minut bylo všechno jasné. Dali se dohromady. Jen několik malých myšek bylo svědky té velké lásky, která ten den vzplála. A ty si o tom vyprávějí dodnes.

Strašpytel

6. srpna 2009 v 12:09 | Já |  na exkurzi mezi pilinami
Tak jsem si řekla, že bych možná mohla zase něco přidat. A jelikož teď mám napsaných věcí docela dost, musela jsem vybrat jednu. Nehodlám vás předávkovat těmi nesmyslnými shluky písmen. Nechci vás mít na svědomí. Takže hezky postupně. Nevím proč, ale vzala jsem to od zadu. Začneme tedy u toho nejčerstvějšího a zároveň nejpraštěnějšího. Možná už začínáte tušit. Dobře, nebudu vás napínat. Do třetice všeho dobrého...mezipilinového. Spíš než nějaké dílo, je to důkaz toho, že se dá "uvažovat" snad opravdu o čemkoli. Literární hodnota tohoto čehosi však dosahuje záporných čísel.

Aktualizace - 7. 8. 11:18 - došlo k drobné úpravě tohoto textu, poněvadž mě k tomu ještě něco napadlo


Strašpytel

Pojďme se společně zamyslet nad původem slova strašpytel. No, původ je zcela jasný. Že ne? Ale ano. Někdo ho vymyslel. Otázkou zůstává jak. Dobrá, to je také jasné. Pokud to nebylo kolenem, což je klidně možné, pak to nejspíš muselo být hlavou. Ano, to je to divné šišaté, co brání dešti, aby Vám natekl do krku. Což je vlastně částečně i nevýhoda, protože pak Vám může často vyschnout v krku. Dobrá, tak se tedy vrátíme k původnímu problému. A vezmeme to zkratkou. Na hlavní je stejně zácpa. Což mi připomíná...promiňte, za chvíli jsem zpět. Pokus o vtip. Dobře, tak jsme tedy u strašpytle. Už jsem jak Ivánek, s tím svým dobrá. Ať odpočívá s Nástěnkou v pokoji. I když, oni vlastně možná žijí dodnes, že? Ale teď už zůstaneme u toho strašpytle. Nějak se třese, chudák, asi je mu zima. Tak, chlapče, teď nám pověz, jak jsi vzniknul. To zní ale úchylně. Tak dělej, vyklop to. Vypadá to, že z něj nedostaneme ani hlásku. Asi je němý. Tak si holt budeme muset poradit sami. Samozřejmě se nabízí mnoho variant. Pravděpodobně to bylo skládáním slov, ale nemůžeme si být jisti. První varianta, která mě napadá, je tato: Byl
jednou jeden strašidelný hrad, kde byla spousta strašidelných strašidel. A ti poctivě strašili návštěvníky atrakce. Byl však mezi nimi takový strašák, který se bál návštěvníků. Ten jejich řev - no vás by to neděsilo? Ostatní strašidla se mu posmívala a v hradě jim překážel, protože nedokázal konat svojí povinnost. Tak ho tedy z hradu vykázali a křičeli na něj: "Straš pytel!" A tak tedy strašil alespoň pytle... Nebo to mohlo být třeba takhle: Banda zlých agresivních hochů honila malého chlapce. Bál se. I normálně byl nemotorný a nedokázal moc rychle utíkat a strach ho ještě více vyřadil z provozu. Zlí hoši ho brzy dohnali a povalili ho na zem, obličejem do bláta. "To je strašnej pytel, tohlencto. Běhat to neumí, takovýho nemotoru sem eště neviděl. Dyť se valí jak pytel vod brambor." řekl pobaveně jeden z nich, když mu probíral kapsy. Další varianta je poněkud nejasná. Strašpytel mohl klidně vzniknout i ze spojení "Strachový pytel", ovšem tady se velmi obtížně zjišťuje, kdo a v jaké situaci ho mohl pronést. Snad jen mě napadá...nějaký autor poezie, nebo to mohlo být použito i třeba v líčení. Přejdeme k další možné variantě: roztřesenému skřítkovi, který špital čísla stran svému zlému pánovi. Vždy, když chtěl pán něco najít v některé knize, poručil tomuto skřítkovi, aby mu řekl, na které stránce má hledat. Proto se skřítkovi říkalo Stranšpitel, což mohlo být později zkomoleno na "Strašpytel." Žádná další přihlouplá možnost, jak mohl strašpytel vzniknout, už mě nenapadá. To ovšem neznamená, že už žádná není. Jen už se žádná další nezjevila v mých mezipilinových prostorách. Určitě ještě nějaké další možnosti jsou, minimálně ta, podle které to slovo skutečně vzniklo.