BLOG OPĚT V PROVOZU
CHCETE OVLIVNIT, CO SE TU OBJEVÍ? VYJÁDŘETE SE ZDE

Květen 2009

Štěstí

17. května 2009 v 13:00 | Já |  na exkurzi mezi pilinami
Jelikož si tu cicour občas stěžuje, že sem stále vkládám na mě až moc "filozofická" díla, rozhodla jsem se dát dnes prostor svému druhému já - vysmátému a stále blbosti plácajícímu.
K napsaní tohoto "díla" mě přiměl jeden nejmenovaný fejeton. Je to v podstatě taková malá exkurze do mých mezipilinových prostor. Takovéhle nesmyslné pochody se v nich odehrávají běžně...jen mě nikdy nenapadlo hodit to na papír

Štěstí

Štěstí, co je štěstí? Muška jenom zlatá. Tak pozor ať ji nezašlápnete. Mohlo by se to snadno stát. Na štěstí si musíte dávat pozor. Pohov. Nesmíte ho vyplašit, jinak vám frnkne a už se nevrátí. A to by bylo zlé, protože štěstí máme jenom jedno, narozdíl od nervů Proč se říká "Já mám jenom jedny nervy" když nervů má každý člověk dost? Celou nervovou soustavu! Ale to sem nepatří. Štěstí je zrádné. Sotva vám věnuje jeden úsměv a už se jde hihňat na někoho jiného. Jako múza. Taky se líbá s kdekým a na vás si sotva vzpomene. A když už si přece po dlouhé době najednou vzpomene a přijde vás navštívit, tak zrovna nejste doma. Beze slova odejde a nebo v lepším případě zanechá vzkaz. Stručný a nejasný. Jsou spolčení. Každý z nich je jenom jednou...tudíž se ani nemohou množit. A navíc štěstí je středního rodu, takže tady to vůbec nemá cenu řešit...Vězte, že jsou vzácní. Važte si jich. Jakmile se objeví, šup s nimi na váhu. Zajímalo by mě, kdo z nich asi bude těžší...

Sousede!!!

5. května 2009 v 15:21 | Já |  trable s drabble
Tak koukám, že už jsem sem strašně dlouho nedala nic jiného než svojí "tvorbu". Začíná se tady z toho stávat takový můj tvorník. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně...každopádně stejně mě momentálně nenapadá nic jiného, co bych sem mohla dát. Proto vkládám další drabble, které je na slova: vrtačka, klavír, slimák. Je takové kapku (kapka je málo, možná spíš tak oceán) připitomělé...

Sousede!!!

Zasedl ke klavíru a začal hrát svou oblíbenou skladbu. Tóny se rozlévaly po místnosti, ovládaly jeho ruce i srdce. Miloval tuhle skladbu, její noty, tóny. Byl jako omámený, nedovedl si představit nic, co by ho dokázalo odtrhnout od kláves. A přece se něco našlo - soused a jeho vrtačka. Zvuk vrtačky se mísil s tóny vydávanými klavírem, společně tvořily jakýsi nelibě znějící koncert. Jak jen mohl? Právě teď, když hrál tu nejkrásnější píseň...Přestal hrát. Vztekle se zvedl ze židle a udeřil pěstí do klavíru, až to zadunělo. "Ááá ty slizký slimáku!!!" vykřikl rozzuřeně. Tohle byla ta poslední kapka, konec jejich sousedského vztahu. Začne válka.


Co všechno zmůže krabička lentilek

2. května 2009 v 9:51 | Já |  trable s drabble
Tak jsem napsala další drabble a sice na slova: kružítko, účet, lentilky. Je takové divné, hodně divné, ale nic normálnějšího se mi vymyslet nepodařilo...


Co všechno zmůže krabička lentilek


Chlapec si spokojeně chroupal lentilky, i když věděl, že by neměl. Nemohl si pomoct, měl na ně hroznou chuť. Ne, tohle nesmí, uvědomil si, strčil si do pusy pár lentilek a uklidil krabičku zpátky do tašky. Popadl kružítko, zapíchl ho doprostřed sešitu a pokoušel se narýsovat cosi kulatého. Stále se mu to ale nějak nedařilo. Byl nervózní, dojedl už všechny lentilky, nedokázal se soustředit. Natáhl se zpátky k tašce a znovu vyndal krabičku. Náhle, jako by ho něco osvítilo, narýsoval dokonalou Thaletovu kružnici i se všemi jejími náležitostmi. Od té doby už chodil na hodiny matematiky jedině s krabičkou lentilek. Jeho účty za ně byly sice vysoké, ale jeho známky z matematiky byly úžasné...