BLOG OPĚT V PROVOZU
CHCETE OVLIVNIT, CO SE TU OBJEVÍ? VYJÁDŘETE SE ZDE

Leden 2009

Nudíte se?

29. ledna 2009 v 14:23 | Já |  "grafika" z rukou šílence
...nenudíte. Kdybyste se opravdu nudili, vypadalo by to jinak. TOHLE vyvádí někdo, kdo se nudí. Nuda někdy totiž hraničí až s šílenstvím....


Co to zase vyvádíte, kapitáne?

27. ledna 2009 v 19:08 | Já |  trable s drabble
Tak jsem napsala další drabble. Omlouvám se, že jsem nedodržela pořadí a na místo těch prvních slov jsem začala s těmi posledními. Která to tedy jsou? Zadala mi je Kiki a jsou to: kormidlo, tiskárna a www.misska.blog.cz. Tentokrát se mi to nepovedlo ještě víc než je u mě obvyklé. Nejenže je to naprosto divné, ale i ten slovní limit jsem dost přetáhla (127 slov).


Co to zase vyvádíte, kapitáne?


"A jéje, kapitán je u kormidla. To nedopadne dobře." řekl jeden z posádky tiše kamarádovi. "To máš pravdu,Tibore," souhlasil kamarád "Když byl u kormidla posledně, dopadlo to příšerně. Velký šéf z toho málem zešílel." "Jo, na to se moc dobře pamatuju," odpověděl Tibor. "Neměli bychom něco udělat? Nějak ho zkusit odlákat?" "Já to zkusím," odpověděl kamarád "Kapitáne, máte na stole oběd, vaše oblíbená kachna!" "Teď ne, oběd počká." odpověděl kapitán. "Tak to je zlé. Když nepomohla ani kachna, už nepomůže nic." řekl jeden z kamarádů a měl pravdu. Kapitán nerad plnil úkoly a nikdy neudělal přesně to, oč byl požádán. Pořád si vymýšlel. Co asi zase provede tentokrát? Velký šéf přistoupil k tiskárně a vytáhl papír, který z ní právě vylezl. Byla na něm pouze slova "www.misska.blog.cz"



Tak co, pochopili jste to někdo?


Petrolejová lampa

25. ledna 2009 v 13:36 | Já |  krátké prózy
Inward pořádá soutěž o nejlepší povídku na téma "Petrolejová lampa" (do 500 slov) a já jsem se tak trochu nudila, a tak jsem něco sepsala. Do soutěže to neposílám, protože je to děsná blbost, ale dávám vám to aspoň sem, abyste si to případně mohli přečíst. Slov to má 463, jestli mi nějaké neuniklo...

Petrolejová lampa
Byla jednou jedna dívka jménem Klárka. Byla velký dobrodruh, a proto, když její rodiče někam odešli, ráda se vydávala na neznámá místa. Veškeré okolí už měla dokonale probádané a tak přemýšlela, kam by se mohla vydat tentokrát. Přemýšlela a přemýšlela, až její oči padly na malá stěsnaná dvířka. "To je ono - půda!" zaradovala se "Bydlím tu už sedm let a ještě jsem tam nebyla. Proč mě to nenapadlo dřív?" Položila ruku na zaprášenou kliku a zatlačila. Šlo to ztuha, vždyť ta dvířka už léta nikdo neotevřel. S hlasitým skřípotem se to ale nakonec přece jen povedlo. "Páni. To je nádhera!" řekla s údivem. Pod nánosem prachu a pavučin tu ležela spousta starých věcí. Její pozornost upoutala velká petrolejová lampa. Vzala ji do ruky, setřela z ní prach a upřeně se do ní zahleděla. Náhle kolem sebe ucítila lehký vánek, který se postupně změnil v silný vichr. Zamotala se jí hlava a upadla na zem. Bylo to podivné, nedokázala si to nijak vysvětlit. Stalo se to tak rychle. Lampa ji vsála dovnitř. Bylo to úžasné. Ocitla se v nějakém záhadném světě uvnitř lampy. Rozhlédla se po okolí. Byla uprostřed krásné vesničky. Mělo to jen jednu chybu. Byla tam hrozná zima. "Rychle, schovejte se!! Argos už je zase tady!" zděšeně vykřikl nějaký mladík. "Neslyšelas? Schovej se! Jestli tě uvidí, je s tebou zle!" zakřičel na ni, když viděl, že se ani nehnula. Všichni kolem začali zběsile utíkat. "Tak pojď, děvče," řekla jakási stařenka a položila jí ruku na rameno "Ty nejsi zdejší, viď?" "Ne, nejsem." odpověděla Klárka. "Tak běž, tudy. Tady snad budeme v bezpečí." řekla stařenka. "A kdo je to vlastně ten Argos?" zeptala se Klárka. "Zlý a mocný ledový král. Zmocnil se naší země a z Petrialců si udělal otroky." odvětila stařenka. "Takže tahle země se jmenuje Petrial?"ptala se dál Klárka. "Ano. Petrial, Země petrolejové lampy. Teď je ale spíš zemí hladu a utrpení." odvětila stařenka. "Ale tak tomu nebylo vždycky, nebo ano?" "Ne. Kdysi, když se tahle petrolejová lampa ještě používala, bylo teplo a ledový král se sem bál. Pak se sem ale omylem, stejně jako ty, dostala majitelka lampy a Argos ji přesvědčil, aby se vzdala možnosti vrátit se domů. Později si vše uvědomila a chtěla se vrátit, jenže už bylo pozdě. Kdo se jednou vzdá práva odejít, musí tu už na vždy zůstat. A tak už nebyl nikdo, kdo by lampu zapaloval a v Petrialu se začalo ochlazovat. Pak už se sem Argos nebál. Ty bys ale mohla být naše spása, jestli se ti povede vrátit se domů," vysvětlila jí stařenka. "Už je pryč. Tak běž, vrať se domů. A někdy zase přijď." "Nebojte, já vás v tom nenechám. Každý večer zapálím lampu a zajisté se ještě uvidíme." řekla Klárka. A tak tedy odešla a slib, který dala svědomitě plnila.

Testy

24. ledna 2009 v 10:50 | Já |  rizoto
Tak jsem stvořila pár testů. Docela mi to pomohlo v učení se na písemky=D...nejsou nijak vydařené, ale kdybyste si chtěli některý z nich zkusit, tady jsou.Všechny testy obsahují deset otázek.

Východní Asie - města, oblasti, zvláštnosti...
Planety a měsíce - co víc dodat
Opeřenci - obecně znaky, řády

Neuvěřitelné hovadiny aneb jak to vypadá, když se pokoušim myslet

19. ledna 2009 v 19:59 | Já |  blbůstky a hovadiny
Zase pár dalších blbostí, co vlastně vznikly jen tak mimochodem...jen mi to tak nějak vlezlo pod tužku.

První šíp nikdy nezasáhne střed terče.

Není důležité mít pravdu, ale umět uznat, že ji má někdo jiný.

Chcete mi někdo zadat slova?

16. ledna 2009 v 20:15 | Já |  trable s drabble
Jelikož mě poslední dobou docela začalo bavit psaní drabblat, tak mě napadlo, že pokud byste někdo chtěli, můžete mi zadat slova a já se na ně pokusím něco napsat (ovšem nezaručuju, že se to zdaří). Za případná slova vám moc děkuju.


Neznámá kapitola

15. ledna 2009 v 20:59 | Já |  trable s drabble
Tak jsem se pokusila o další drabble. Ani tentokrát to není nic zdařilého, ale už jsem se alespoň přiblížila těm sto slovům (přetáhla jsem jen o dvě). Slova mi zadala Less, a to tato: úplněk, knihovna, exhibice. Nazvala jsem to Neznámá kapitola.

Neznámá kapitola

Byl právě úplněk, podivný to čas, kdy se stávají nevysvětlitelné věci. A to i na místech, kde byste to opravdu nečekali. Malým okénkem do knihovny vstoupil paprsek měsíčního světla a dopadl na velkou zaprášenou dávno zapomenutou knihu. Náhle něco zapraskalo, ozval se podivný šum. A pak cosi vylezlo zpoza knihy. Ale co to bylo? Myš? Ne, tohle nebyla myš. Byl to nějaký chlapec, měřil sotva pár centimetrů. "Ale kde to jsem?" podivil se chlapec. "Co je tohle za kapitolu? A co jsou všechny ty podivné předměty kolem? Že by nějaká exhibice?" Nechápal, co se to děje. Tahle kapitola v knize vážně nebyla....


Útěk

9. ledna 2009 v 19:06 | Já |  trable s drabble
Tak jsem se pokusila napsat svoje první drabble. Slova mi zadala mardom, a to tyto: měsíc, prsty, zámek. Moc se mi to nepovedlo. Vlastně se mi ani nepodařilo napsat to na těch sto slov, je jich celkem 118 bez nadpisu.

Útěk

Utíkám co mi nohy stačí, ale už jsem unavena. Cítím, jak se mi podlamují kolena. Náhle spatřím dveře - moje spása. Z posledních sil jsem vběhla dovnitř a zabouchla za sebou. Chtěla jsem zamknout, ale klíč nebyl v zámku. A tak jsem jen tiše seděla a čekala, co bude dál. Najednou jsem uslyšela kroky, ale po chvíli utichly. "Už je pryč," oddechla jsem si. Pak se ale kroky ozvaly znovu a dveře se otevřely. Byla tam tma a tak jsem ve svitu měsíce zahlédla jen prsty, které se ke mně natahovaly. "Tak to je můj konec," pomyslela jsem si. "Našel mě." "Né, prosím neubližuj mi!" vykřikla jsem.


"Copak je? To jsem já, přišla jsem ti dát sirup," řekla podiveně maminka.