BLOG OPĚT V PROVOZU
CHCETE OVLIVNIT, CO SE TU OBJEVÍ? VYJÁDŘETE SE ZDE

Listopad 2008

Slečna geometrická...

30. listopadu 2008 v 20:24 | Já |  "grafika" z rukou šílence
Ráda zkouším dělat různé obrázky...jen si tak hraju a blbnu...a občas z toho vznikaj takovýhle blbosti...


Harry Potter a cesta smrti...

28. listopadu 2008 v 17:52 | Já |  střední prózy
Tak jsem někde vyhrabala takovej jeden "příběh",co jsem kdysi dávno psala.Má to být něco jako další díl Harryho Pottera v mém podání.No neni to ani celá kapitola,ale jestli chcete,tak si počtěte....
P.S.:za případné pravopisné chyby se omlouvám,už jsem to psala dost dávno...
Harry Potter a cesta smrti



Známá postava brýlatého černovlasého chlapce s jizvou ve tvaru blesku na čele se znovu vrací do školy čar a kouzel v Bradavicích.Setkává se tam se svými přáteli, ale i se svými nepřáteli.Jako v každém školním roce, tak i v tom letošním roce se Harry Potter setká s děsivým pánem zla a jeho služebníky.Bude s nimi za pomoci svých kamarádů bojovat nejen o svůj život.Ostatní konečně poznají že Harry má ohledně pána zla pravdu.



Zlý sen

Teď, když byl Voldemort zase spět, nepřestávala Harryho pobolívat jizva a také měl často špatné sny.Osmého června se mu zdál sen jak jeho rodiče mizí v rudém ohni a propadají se do země.Voldemort se smál a potom se otočil na Harryho a s úšklebkem prohlásil: "Na tebe taky přijde řada."A najednou zmizel a Harry se celý zděšený probudil.Než si však stačil uvědomit, že to všechno byl jen sen, znovu usnul.Ten sen však ještě neskončil.Když totiž Harry znovu usnul, zdálo se mu,že jeho rodiče,Cedrik a všichni které Voldemort zabil v plamenech stojí.Chtěl jim pomoct,ale nešlo to a potom se probudil.Seběhl po schodech dolů do obývacího pokoje,kde se strýc Vernon a teta Petunie dívali na televizi.Strýc Vernon na něj zamručel: "Co tu chceš?" "Chci jít ven." "Ani nápad nikam nepudeš!" Zařval na něj strýc Vernon a zatarasil mu dveře. "Ještě by si nám sem přinesl věci které by našemu Dudlouškovi mohly ublížit!" Vyštěkla na něj teta Petunie.A tak šel zase nahoru do svého pokoje.Nemohl se však zbavit pocitu, že musí tet´ hned jít ven, ale co bude dělat tet´, když ho Dursleyovi nepustí ani ven.Neměl ani tušení,jak si nakoupí všechny učebnice, které potřebuje do školy, když nemůže ani ven.Rozhlédl se po místnosti,aby se rozhodl, co bude dělat.Když se však ohlédl
doprava, měl o zábavu postaráno.Byla tam....Byl to přízrak?....Nebo snad duch?....Byla to jeho matka, ale živá být nemohla.Chvíli se na ni mlčky díval a potom ji oslovil: "Mami!" "To nebyl sen Harry."Řekla jeho matka.Potom ještě dodala: "Jsme opravdu tam dole já, tvůj otec Cedrik a ..... ..Už dlouho se ti snažíme poslat nějakou správu. Jsme tam dole, ale nevíme jak se dostat nahorůů"Pak už duch jeho matky zmizel.Harry měl sto chutí jít okamžitě ven nebo alespoň poslat správu Brumbálovi.Jenže ven ho nepustí a na okně měl mříže.Vzpoměl si na Hermionu a řekl: "Bombardo nutnus" a mříže byli v tu ránu pryč.Vzal brk a napsal Brumbálovi vzkaz:

Milý profesore Brumbále!
Právě jsem se dozvěděl, že moji rodiče a všichni, kteří jsou podle všeho Voldemortovou zásluhou mrtví, žijí. Jsou v jakém si Voldemortově pekle, ale nevědí, jak se dostat zpátky k nám.My bychom jim, ale možná mohli pomoct.Problém je v tom, že nevím, jak a kudy se tam dostali.Mohli bychom se někde sejít a popovídat si o tom?Odpovězte prosím co nejrychleji. S úctou a pozdravem

Harry


Dopsal vzkaz sroloval ho a přivázal ho kouskem provázku Hedvice k nožce.Pak už na ni jen křikl: "Let´" a Hedvika letěla předat správu Brumbálovi.Když dostal Brumbál zprávu, důkladně si ji pročetl a pak Harrymu odpověděl:

Harry!
Jelikož mám dnes moc práce, tak se budeme moci setkat až zítra, ale doufám že máš pravdu. Když se mohli dostat tam, mohou se dostat i zpět.Samozřejmě ti pomohu k jejich návratu. Zdraví

Albus Brumbál


Stočil pergamen a přivázal ho Hedvice k nožce.Jakmile Harrymu přišel dopis okamžitě ho otevřel. "Aspoň že tak" Vydechl si Harry když dočetl správu.S tím, kde se mají sejí si Harry nedělal těžkou hlavu.Věděl, že Brumbál to nějak zařídí.Harry přecházel po místnosti.Celou dlouhou dobu možná chodí po stropě místnosti kde jsou uzavřeni jeho rodiče.Harry nemohl čekat.Musel jít okamžitě hledat své rodiče.Šel na půdu.Půda je jediná místnost v domě (kromě předsíně), ze které se dá jít ven na zahradu.Vyšel tedy půdou na zahradu.Co tet´?Nevěděl odkud má začít.Rozhlížel se po zahradě.Najednou ucítil na rameni něčí ruku a přepadla ho taková bolest na čele, že se nemohl ani otočit.Ruka ho pustila a bolest pominula.Harry se otočil a spatřil to, co čekal.Voldemorta.Harry se vyděsil, ale pak se strach proměnil ve vztek. "Ty! vrat´mi moje rodiče" Voldemort se zasmál "Nikdy! Maj to co si zasloužili." pronesl Voldemort se škodolibostí v hlase. "Tet´nemám čas, ale přijdu si pro tebe!" dodal ještě Voldemort honem.Potom se zasmál a zmizel Harrymu s očí.Harry nevěděl co má dělat.Nejdřív jeho rodiče.........a pak tohle.A jak chce vlastně svoje rodiče najít? Čekal snad, že někde najde schody do země?Pak však jeho hledání přerušil křik tety Petunie. "Pot´ udělat snídani!!!!"to ho teta Petunie volala do kuchyně.Harry vyběhl ze zahrady a šel udělat snídani.
Sám si dal jenom asi čtvrtinu toho co si dal Dudley.Neměl vůbec hlad.Ze všeho nejvíc si tet´přál, aby už byl zítřek.Snědl dva malinké koláčky a už se hnal pryč.Proběhl půdou a rovnou ven na zahradu.Nevěděl, jak se to stalo, ale zničehonic byl najednou strašně ospalý.Lehl na trávu a usnul.Spal bez mála čtyři hodiny. Do toho, než ho probudil výkřik tety Petunie jak ho našla před záhonkem s květinami "Co tady děláš!?"utrhla se na něj teta Petunie hned jak otevřel oči.Harry nevěděl co má říct. Nakonec ze sebe přeci jen dostal: "Já jsem totiž...." "Vyváděl neplechy co?"Zlostně ho doplnila teta Petunie. Harry na to odpověděl: "Ne! Hledal jsem své rodiče."odpověděl Harry. "Nemluv hlouposti vždyť´ jsou mrtví!"řekla teta Petunie pořád ještě se zlostí v hlase. "Nejsou mrtví!" utrhl se na ni Harry. "Nevíš co říkáš!"řekla teta Petunie. "Nejsem blázen!" "Právě že si!!"řekla teta Petunie a potom ještě dodala: "Okamžitě jdi nahoru! A nebo ne. Jdi pryč a už se nevracej!!!"Harry si vzal všechny své věci potřebné do Bradavic (samozřejmě i Hedviku a koště).Najedl se jablek, které našel.Přespal na louce pod stromem.Ráno, když se probudil, seděl vedle něj Brumbál. "Ahoj Harry!"pozdravil ho profesor Brumbál. "Dobrý den!" řekl Harry. "Viděl jsem svou matku....a Voldemorta......" řekl Harry. "Opravdu?"zeptal se Brumbál. "Harry poslouchej.Ted,´když je Voldemort zase zpátky, musíš být vždy připraven pro případ, že by se Voldemort objevil a pustil se do tebe.Jsi v situaci ohromného ohrožení, takže nevadí, když použiješ nějaké kouzlo." "Dobře."souhlasil Harry.Potom Brumbál ještě dodal: "Taky by jsi měl být pod dozorem dospělého zodpovědného člověka Harry.Takže bude nejlepší, když tě budu hlídat já sám."Harry s tím souhlasil.,,A proč jsi vlastně odešel od své tety a strýce?"zeptal se Brumbál.

Tanec

21. listopadu 2008 v 19:24 | Já |  veršoshluky
Tak jsem zase složila jednu takovou malou básničku,spíš jen rýmovačku.No není nic moc...

Tanec

Těla se do rytmu kroutí,
snadno a lehce jak proutí.
Vyvíjí pohyby ladné,
taneční páry však nejsou moc skladné.

Kdo si hraje...

17. listopadu 2008 v 18:47 | Já |  "grafika" z rukou šílence
Tak jsem si trochu hrála ve PhotoFiltru.Vznikla z toho jakási místnost,nejspíš asi kuchyň.No moc věrohodně to nevypadá,ale co.Aspoň jsem zjistila,že ve PhotoFiltru se dají obrázky nejen upravovat,ale i tvořit....



Stín

12. listopadu 2008 v 18:43 | Já |  veršoshluky
Dostala jsem nějakej záchvat tvořivosti,tak jsem vyplodila toto.


Stín
Vláčí se za mnou,
den co den,
je jako nepříjemný sen.
Stále je mi v patách,
na každém kroku,
každý den a každou část roku.

Kapitola 22.-2.část

4. listopadu 2008 v 18:56 | Já |  moje péčkování
Tak tu mám pro vás další část té 22.kapitoly.Tu první si můžete přečíst tady.Tahle kapitola je už teď hodně dlouhá (zatím nejdelší),ale ještě stále není dopsaná.Další část tedy bude zase příště....








"Pamatujete si ještě to kouzlo neviditelnosti?"zeptala se jich telepaticky Keli. "Myslím,že to bylo filistum géra.No prostě můj plán je,že zaběhneme za támhlety stromy a pak se zneviditelníme a vrátíme se zpátky a poběžíme jiným směrem.Budou si myslet,že nás ztratili z očí a půjdou směrem,kterým nás viděli jít naposledy."sdělila jim Keli.A tak také udělaly. "Uf setřásly jsme je."řekla Seli s úlevou v hlase. "No to bychom měly,ale máme jeden malý problém."řekla Geny. "Jaký?"zeptala se Seli. "Jak chceme tu kytku najít,když ani nevíme jak vypadá?" "No jo."uvědomila si náhle Seli.Během toho,co si povídaly ušly docela velký kus cesty ale teprve teď si Keli všimla okolní krajiny.Byla velmi zpustošená.Všechny květiny byly téměř uvadlé, všude byla tma a oblohu zakrývaly tmavé mraky.Jakoby se odsud vytratilo všechno štěstí..Tu před nimi něco zazářilo.Byl to bílý zámek,jediný světlý objekt široko daleko.Zviditelnily se a rozhodly se,že vstoupí.Vešly do místnosti,na jejímž prostředku byl trůn.Na něm seděla stará žena,která se jich zeptala na jména. "Jsme Keli,Seli,Geny a Nina."řekly jí dívky. "Konečně jsme se dočkali."řekla žena šťastně. "Čeho dočkali?Nerozumím vám."řekla Keli. "Jste záchrana pro naši zemi.Cožpak jste si nevšimly,jak je zpustošená?"vysvětlovala stařenka. "Všimly,ale proč zrovna my máme být záchranci a před čím vlastně?"zeptala se nechápavě Nina. "Naši zemi již téměř ovládl zlý čaroděj jménem Tarmán.Umírají kvůli němu lidé zvířata a dokonce i rostliny.Musíte nás před ním zachránit." "Ale proč zrovna my?" "Už odedávna víme,že naši zemi mohou zachránit jen dívky,jejichž iniciály (tedy jen první písmena křestních jmen) jsou v názvu našeho světa.A právě vy čtyři tomu odpovídáte.Tak běžte a zachraňte naši zemi.Já vím proč jste tu a když pomůžete vy nám,pomůžeme i my vám." Vy máte tu rostlinu?"zeptala se Keli. "Ano víme,kde ji hledat.Pokud nám pomůžete,tak vás k ní zavedeme.Neberte to ale prosím jako vydírání.Ta rostlina totiž roste na území,které ovládá Tarmán." "Ale my čtyři přeci proti němu nic nezmůžeme.Jsme jen bezmocné školačky."řekla Geny. "Vůbec nejste bezmocné.Ba naopak.Vaše moc je tak veliká,že si to ani nedokážete představit.Spočívá hlavně ve vzájemné spolupráci."odpověděla stařenka. "No tedy dobrá.Pokusíme se vám pomoct.Ale nejdříve bychom potřebovaly nějaký plán tohoto světa.Jsme tu poprvé a vůbec se tu nevyznáme."řekla Nina. "I na to jsme mysleli." odvětila stařenka a podala jim obrovský plán Korsagenu. "Tady je náš zámek."řekla a ukázala na malý světlý bod na mapě,který se téměř ztrácel v okolní černotě. "A tohle je hrad Tarmána."dodala a ukázala na obrovitou stavbu uprostřed plánu. "Tarmán má hodně stráží a bojovníků,takže bude velmi obtížné se k němu dostat." "Myslím,že s jeho bojovníky jsme se už setkaly."řekla Nina. "Měly bychom probrat plán." prohlásila Seli s vážností v hlase. "Myslím,že by bylo nejlepší jít tímhle vchodem.Nemělo by to být tak nápadné."pokračovala. "Já myslím,že bysme se tam měly dostat někudy úplně jinudy.Zkrátka v nejméně nápadném místě přelézt zeď."navrhla Geny. "Souhlasím.U vchodu by nás mohl čekat."řekla Nina. "Dobrá.Vezmeme to tedy přes zeď.A myslím,že bychom tam měly jít tím lesem."to řekla pro změnu Keli. "S tím souhlasím."reagovala na to Seli. "Já taky.A já taky."řekly Geny a Nina. "Tak to bychom měly,ale co dál?Jaké si vezmeme zbraně?"zeptala se Geny. ůNa to bych vám doporučila ohnivé luky.Cokoli s nimi vystřelíte,vezme s sebou plamen.A pak hlavně různá kouzla." navrhla stařenka. "Tak dobrá.Ale teď bychom už měly jít.Nesmíme ztrácet čas.Čím dříve tam přijdeme,tím méně nás bude čekat."prohlásila Keli. "Vezměte si tedy tyto ohnivé luky."řekla jim stařenka a podala jim luky.Vypadaly celkem normálně.A tak si je tedy vzaly a vydaly se na cestu.Pro jistotu si s sebou vzaly i mapu (samozřejmě zmenšenou).Cesta netrvala dlouho a už byly u hradu. "Tady to musíme přelézt."řekla Geny.A tak se tedy pomalu vydrápaly přes zeď a dopadly na tvrdou kamennou dlažbu.Nebyly tam ale samy.Byla tam nějaká dívka.Strašně se jich lekla a začala křičet.





pokračování příště

Protireklamní kampaň

1. listopadu 2008 v 17:32 | Já |  rizoto
Jestliže vlastníte blog,určitě už jste se mnohokrát setkali s komentáři typu "Ahojky!Pls hlásni pro mě tady http://blablabla.blog.cz/finale - souteze - o-nej - blog" a nejspíš vás moc nepotěšilo,že místo dlouho očekávaného komentáře s reakcí na váš článek se na blogu objevila reklama. Jestliže se navíc jedná o soutěž o nejlepší blog,pak by pro onen blog přeci měli hlasovat ti,co na tam chodí a ne ti co blog v životě neviděli.A tak pokud nechcete dále tyto komentáře na svém blogu vídat,zapojte se do této kampaně, NEHLASUJTE PRO PISATELE REKLAM a vložte na své stránky tuto ikonu.Když návštěvník vašeho blogu (pisatel reklamy) uvidí na vašem blogu tuto ikonku,snad si uvědomí,že psaní reklamy na váš blog je zbytečné a psát ji nebude. A v soutěžích o nejlepší blog by snad konečně mohli začít vyhrávat ti,kteří si to opravdu zaslouží...


Hodláte - li se kampaně zúčastnit,zapište se prosím do komentářů.